Hlavním znakem šikany je opakované chování, které vede k záměrnému
ublížení dotyčné osobě. Motivem tohoto chování není obrana nebo například pomsta za způsobenou křivdu, ale násilí samo o sobě.

Když se řekne šikana, většina z nás si pravděpodobně vybaví školní třídu.
Něčím odlišného, slabého a křehkého chlapce, kterému se skupinka urostlých spolužáků nejapně posmívá, bere mu svačiny a tu a tam dokonce vlepí facku nebo dá ránu pěstí do břicha. Celou situaci tito kluci vnímají jako zábavu a legraci, jenom hlavní protagonista, onen odlišný a křehký hoch, ji prožívá jako nepříjemnou noční můru, kvůli které se každé ráno bojí vyjít z domu a trpívá bolestmi břicha. A zbytek třídy? Mlčí ze strachu, aby si oni svalovci nevybrali namísto křehkého hocha příště je,
a po čase se k nim na důkaz loajality pro jistotu dokonce přidávají.

I když je příklad ze školních lavic poněkud zjednodušující, dobře ilustruje
některé základní charakteristiky šikany. Šikana je opakovaná, jejím
cílem je ublížit, agresoři jsou fyzicky či jinak v převaze nad obětí, oběť
nemůže toto chování svým přáním zastavit a ukončit, třída mlčí nebo
se dokonce v závažnějších případech přidává na stranu agresora. Oběť celou situací velmi trpí, mnohdy se u ní časem objevují i psychické a somatické problémy. Nechce chodit do školy, mnohdy má dokonce strach vyjít vůbec z domu. Šikana ji může poznamenat na celý zbytek života. Tolik staré známé informace o šikaně.

Média – nová zbraň šikany

V posledních letech si berou agresoři na pomoc velmi mocnou zbraň,
se kterou mohou dotyčnému udělat ze života doslova peklo – internet.
Díky němu mohou být svědkem ponižování dotyčného tisíce lidí, a to
za relativně krátkou dobu. Videa se záznamy bití, nadávání a jiných ponižujících materiálů patří mezi dětmi k nejsledovanějším a většina neváhá přeposlat je dál svým kamarádům.

Ještě stále si nedovedete představit, jak závažným jevem může šikana přes internet být? Možná vám celou situaci ozřejmí příběh Megan Meierové z USA, kvůli kterému se pojem kyberšikana stal součástí amerického zákoníku. Na počátku celé tragédie stála láska. Třináctiletá Megan si založila účet na serveru MySpace, kde se seznámila s šestnáctiletým Joshem Evansem. Megan a Josh si výborně rozuměli, konverzovali prostřednictvím internetu, vyměňovali si vzájemně své fotografie. Megan byla několik týdnů v sedmém nebi. Potom 15. října přišel blesk z čistého nebe. Megan čte na internetu slova, kterým nerozumí. Josh jí píše, že je nejodpornějším stvořením na celém světě a že by bylo lépe, kdyby nežila. O dva dny později se Megan oběsila v koupelně. Z vyšetřování vyplynulo, že za celou událostí byla padesátiletá
Lori Drewová, která se chtěla Megan pomstít za to, že přestala kamarádit
s její dcerou Satan, a tak si vytvořila falešný účet na MySpace, kde
se vydávala za Joshe. Díky tomuto precedentnímu případu byl o několik
let později do amerického zákoníku zaveden pojem kyberšikana.

Případy kyberšikany v Čechách naštěstí nekončí tak tragicky jako osudy
Megan Meierové a některých dalších. Alespoň o tom nevíme, i když je možné, že na pozadí některých sebevražd mladých lidí a dětí kyberšikana figurovala. Mnozí z nich ale končí v ordinacích psychologů nebo si nesou dlouhodobé psychické následky.

Kyberšikana může mít mnoho podob. V našich podmínkách k ní nejčastěji
dochází prostřednictvím sociálních sítí a chatu, například Facebooku.
Spolužáci na server umísťují fotky nebo videa, na kterých je oběť nějakým
způsobem zesměšňována, a ostatní tyto záznamy všemožně komentují. Brzy tak o incidentu ví celá třída a mnohdy i škola. Výjimkou nejsou ani situace, kdy spolužáci na Facebooku zveřejňují nejrůznější pomluvy
nebo posměšky a vidí je tak velké množství lidí, často z blízkého
okolí oběti.

Kyberšikana ale nenabývá pouze této podoby. Někteří z nás se bohužel setkali i s jejími dalšími formami – výhrůžnými e-maily, SMS zprávami nebo anonymními telefony. Cílem takovýchto útoků obvykle bývá navodit v nás strach nebo nás nějakým způsobem zesměšnit.

Ničím neznámým není ani zneužití něčí identity. Agresoři si v tomto případě zřídí účet, například na e-mailu nebo Facebooku, na jméno někoho jiného, komu mají v plánu ublížit. Jménem tohoto člověka potom mohou rozesílat vulgární, urážlivé nebo jinak obtěžující e-maily, případně na internet umísťovat materiál, který dotyčného zesměšňuje. V některých
případech ani zřízení cizího účtu není zapotřebí – útočník si neváhá obstarat přístupové heslo k již existujícímu účtu dotyčného a užívat přímo ten.

„Jednoho dne jsem přišel do práce, připojil se na e-mail a nevěřil vlastním očím. Čekala na mě hromada naštvaných e-mailů od klientů a kolegů. Když jsem vysledoval, co se stalo, zjistil jsem, že na všechny adresy v mém e-mailovém adresáři někdo rozeslal videa s pornem. Že mi trvalo velké množství času, než jsem celou záležitost jakžtakž napravil a že jsem o některé klienty přišel natrvalo, asi ani není potřeba vysvětlovat. Účet jsem musel zrušit a založit si nový. Doteď nevím, kdo mi tu prasárnu udělal,“ stěžuje si pětatřicetiletý obchodní reprezentant Jakub.

Oběti

I když si možná myslíte, že jsou oběťmi kyberšikany pouze děti a dospívající, není to tak docela pravda. Terčem útoku agresorů se může stát prakticky kdokoli, obzvlášť v případě kyberšikany, protože v jejím
případě nehrají fyzická konstituce nebo inteligence příliš významnou
roli. V poslední době zažívají rozmach například degradující videa učitelů natočená během výuky na mobil a vyvěšená na internetu.

Často se jedná o situace, kdy učitel ztratí nervy, například pod vlivem
toho, že jej domluvený spolupachatel vytrvale provokoval a připravoval
tak půdu jedinečné nahrávce. Vyhnout se kyberšikaně je zkrátka těžké.

Nejlepším opatřením je stejně jako v čemkoli prevence. Mnohé školy mají školním řádem zakázáno užívat mobilní telefony v průběhu vyučování a nezavírají před zjištěnými projevy kyberšikany oči, ale aktivně ji řeší a viníky trestají. Mezi žáky probíhá systematická osvěta, na problematiku kyberšikany poutavým způsobem upozorňují i internetové servery. Hlavní zodpovědnost by ale měla být v našich rukou. Osvojme si zásady bezpečného chování na internetu a nevystavujme se zbytečnému
riziku.

Podle statistiky organizace E-bezpečí, která se mimo jiné zabývá i problematikou kyberšikany, v roce 2011 umístilo na web vlastní sexuální
materiály více než 8 % dětí a téměř 10 % dětí vlastní sexuálně laděné
materiály odeslalo jiným osobám, a to i přesto, že si většina z nich,
téměř 75 % všech dětí, uvědomuje rizikovost takového chování. Pokud
se někdy stanete terčem kyberšikany, neváhejte vyhledat pomoc.
Nepokoušejte se agresora na vlastní pěst vypátrat ani jiným způsobem
kontaktovat. Raději se obraťte na správce serveru, případně internetové
a telefonické linky, které se na tuto problematiku specializují.

Pokud cítíte, že je to potřeba, neváhejte vyhledat psychologickou pomoc, protože to, že se jedná o kopance virtuální, neznamená, že nejsou skutečné. Člověka bolí stejně a někdy si s nimi zkrátka sám poradit nedokáže.

Zdroj: http://www.zeny.cz/clanek/kybersikana

Čtěte také: Jarní účesové trendy: Hitem jsou přirozené barvy a asymetrie

Ofina skrývající čelo byla svého času také nejpopularnejsi vlasovým strihem mezi celebritami v Hollywoodu. Tomu to trendu podlehly např. Halle Berry, Reese Witherspoon, Hilary Swank, Kimberly Stewart, Milla Jovovich, Jennifer Garner, Kylie Minogue, Naomi Campbell, Gwen Stefani, Jennifer Love Hewitt a nebo taky Mena Suvari a další. Podívejte se jak jim sluší.

Salma Hayek

Hale Berry

Reese Witherspoon

Gwen Stefani

Mila Jovovich

Zdroj: http://www.zeny.cz/clanek/ucesy-podle-celebrit-ofina-jim-slusi

Také tento týden na zahajovacím ceremoniálu filmového festivalu v Cannes svým vzezřením zastínila mnohé daleko mladší hvězdy. V růlžovobéžových třpytivých šatech i posléze v šatech Stelly McCartney, oblíbených celebritami pro jejich zeštíhlující efekt, vypadala perfektně!

Jane Fonda

Nestárnoucí herečka ke své tomu sama podotýká, že za její vzhled jsou zodpovědné geny, dobrý sex, zdravá dietní strava a částečně i umění plastických chirurgů.

Zdroj: http://www.zeny.cz/clanek/sexy-babicka-jane-fonda-hadali-byste-ji-pres-70

PRAVIDLO 1 – ZAMĚSTNEJTE JEHO FANTAZII

V některých věcech si prostě příroda vždy prosadí svou. Touha lovit a dobývat je pevně vrytá do genů každého muže kdekoli na světě. Oni si potřebují vše těžce vydobýt. Probuďte proto jeho zvědavost a touhu objevovat. Pokud jde o oblečení, na první schůzce rozhodně vsaďte na jemnou hru náznaků a pořádně zaměstnejte jeho fantazii. Na minisukně končící pár milimetrů pod půlkami a vypasovaná trička s odhalujícím výstřihem rovnou zapomeňte.

Jakoby náhodou rozepnutý knoflík svetříku nebo vykukující ramínko spodního prádla jsou přesně tou strategií, která na ně platí. Nevíte jak na to? Často stačí maličkost, abyste se dostala na správnou cestu. Objevte kouzlo roláku bez rukávů. Tento důmyslný kousek vašeho šatníku mu umožní obdivovat vaše nahé paže, ale zahalení až ke krku vybičuje jeho představivost. Nehledě na to, že ten kousek oblečení krásně tvaruje postavu. Zaháčkovat muže do delšího vztahu znamená odradit lovce trofejí. Místo ve vztahu má jen ten, kdo se chce dostat dál než jen do vaší ložnice.

PRAVIDLO 2 – ZÁHADNÁ, NEDOBYTNÁ KRÁSKA

Na prvních schůzkách detaily ze svého života spíše šetřete. Méně mluvte a více naslouchejte. I když je to někdy velmi těžké, zkuste si ze začátku udržovat jistý odstup (i kdybyste se na něj nejradši vrhla hned a tam). Umožněte mu jen letmé dotyky. Svádějte gesty, pohledy i stylem účesu. Rozvolněný uzel, ze kterého vám tu a tam vypadne pramínek vlasů a vy si s ním ledabyle začnete pohrávat, je perfektní způsob, jak rozproudit jeho fantazii. Pozor na délku pohledu. I dlouhý pohled má svůj časový limit. Cítíte, že se vám hrne krev do tváří? Na chvilku sklopte oči a jakmile se po pár vteřinách zklidníte, zvedněte opět hlavu a věnujte mu přímý pohled rovnou do jeho nitra. Tomu stěží odolá.

PRAVIDLO 3 – BUĎTE PRO NĚJ NEDOSAŽITELNÁ

Buďte neustále o krok napřed. Mějte situaci pod kontrolou. To znamená, že se nebudete projevovat jako zamilovaná patnáctka. Zbožné pohledy a hltání každého jím vysloveného slova mu dají najevo vaši odevzdanost, a on tak získá vše bez boje. Nedovolte, aby si byl vaším zájmem jistý hned od začátku. Rozhovor veďte klidně a bez zbytečně nadsazených emocí. Dobře zvažte, co mu chcete o své osobě sdělit.

Nevysypte na něj veškeré podrobnosti o své rodině. Pokud jde o plánování dalších schůzek, odolejte a zkuste i zde tak trochu mlžit. Rozhodně nevykřikujte, že se s ním sejdete kdykoli a kdekoli ještě dříve, než dokončí otázku. Řekněte, že si projdete diář a dáte mu vědět. Bude jako na trní, a to je přesně to, co potřebujete. Zkuste také nereagovat bleskově na jeho SMS a nezvedat telefon ve chvíli, kdy se rozsvítí displej s jeho jménem. Jestli jste si opravdu jistá tím, že o vás bojuje, klidně na jeho návrh termínu další schůzky namítněte, že už tam něco důležitého máte. Jestli mu o vás jde, počká jakkoli dlouho. Vy přitom ukážete, že máte svůj život, který se najednou nerozsype, protože do něj vstoupil on.

PRAVIDLO 4 – VNÍMAVÁ POSLUCHAČKA

Oduševnělá, sebevědomá žena nevede na prvních schůzkách nepřetržitý monolog, jehož ústředním tématem je ona sama. On by byl nakonec nejspíš znuděný a dost pravděpodobně byste ho od dalšího rande odradila. Není nutné, abyste na všechno hned měla odpověď. Nepřerušujte ho, neskákejte mu do řeči a dejte najevo, že vás opravdu zajímá, co vám říká. Muže nezaujmete dokazováním toho, že jste zbaštila všechnu moudrost světa.

Nesnažte se být zajímavá za každou cenu. Jestli to má být skutečný vztah, nechte mu prostor pro přemýšlení o vás. Fotky vaší rodiny, bratranců, sestřenic, kamarádek, psů a papoušků nechte klidně v krabici ve skříni. Pokud budete start tohoto vztahu mít ve vlastní režii, bude na ně ještě času dost. Nezapomeňte, že fotka vašeho bývalého již nemá v peněžence co dělat. Nemějte obavy vyjadřovat svůj názor na věc i ve chvíli, kdy jeho vidění světa se od vašeho trochu liší. Jste přece jedinečná osobnost a chcete, aby to on poznal. Vyjadřujte se jasně, mnohosmyslné náznaky si nechte pro kamarádky. Nemoci, diety a móda nebudou tím nejlepším tématem prvních schůzek.

PRAVIDLO 5 – ŽÁDNÝ SPĚCH

Partnerský vztah není bezhlavý úprk k cíli. Je to běh na dlouhou trať. Vydrží pouze ti nejvytrvalejší. Zdržte se při první návštěvě jeho bytu komentářů na téma pořádek. Ne aby vás napadlo mu tam začít organizovat, plánovat nebo snad dokonce žehlit. Nebyl by nejšťastnější nápad si k němu hned po první společné noci přinést kartáček na zuby, hygienické potřeby, nezbytné plyšáky a záclony do oken. Jediný efekt, který by to mělo, by byl jeho rychlý útěk kamkoli, hlavně od vás. Plány společné dovolené a počtu dětí mají také svůj čas.

Jednou z nejčastěji řešených otázek na první schůzce je, kdy by se mělo odehrát první milování. Zde se nedá obecně doporučovat. Muži fungují převážně pudově, takže jestli z vás bude mít vibrace netrpělivosti po celém těle, je jasné, že bude chtít co nejdříve.

Když už si ale dáváte práci s plánováním nějaké strategie, zkuste své i jeho touze na první schůzce odolat. Pokud jste již překročili hranici letmých dotyků a došlo na vášnivé líbání a bližší tělesný kontakt, pokuste se včas zabrzdit. Vymluvte se, že vás ráno čeká prezentace důležitého projektu nebo časně začínající porada.

Pokud se vášni nedalo odolat a nakonec jste se milovali v jeho bytě, překonejte se a zbytek noci odjeďte strávit k sobě. Jeho touha a zvědavost by teď měly být ještě nažhavenější, proto je dobré svou pozici svůdnice ještě chvíli udržet.

PRAVIDLO 6 – KOUZLO PŘIROZENOSTI

Ve všech ohledech platí, že méně je někdy více. Řeč je o make-upu, oblečení, chování i vyjadřování. Někdy se tolik snažíte zanechat trvalý dojem, že se nakonec veškerá snaha obrátí proti vám. Muži nemají rádi afektované projevy. Buďte pohodová a usměvavá, ale ne vysmátá. Zamyšlená, ale ne tragická. Žádné výbuchy emocí. Není třeba zdůrazňovat, že určitá kultivovanost projevu vypovídá o vaší osobě jako celku. Hysterky zajímají možná tak maximálně Italy. Výrazy „miluju“, „nenávidím“, „super“ si vymažte ze slovníku. I tak se vám může stát, že vypustíte z úst něco, co jste vůbec nechtěla, prostě že dojde k trapnému momentu.

Znáte to, v takovou chvíli, jako by se zastavil čas. Najednou je i vteřina jako věčnost a člověk se chce vytratit někam hluboko pod zemský povrch. To se ale sebevědomé ženě stát nemůže. Ta totiž umí s grácií vybruslit z každé situace. Dlouho nepřemýšlejte, prostě celou situaci odlehčete s humorem sobě vlastním. Smysl pro humor je jednou z nejdůležitějších vlastností, kterou muži na ženách opravdu oceňují. Pokud se umíte zasmát sama sobě, vytvoříte si v jeho očích nezaměnitelné kouzlo osobnosti, které působí jako magnet.

PRAVIDLO 7 – UPŘÍMNOST NADE VŠE

Každá další schůzka je postupně uvolněnější. Odpadají obavy o to, jaký obrázek o sobě vytvoříte, a začnete jeden druhého poznávat z více stran. Maska prvního dojmu se vytrácí a vy začínáte objevovat člověka, který se skrývá za ní. Situace sama většinou navozuje momenty, kdy jeden druhému začínáte sdělovat bližší informace o sobě. Pomalu přichází bod, od kterého byste si měli říci vše, co považujete za nutné tomu druhému sdělit, abyste pak někde v pokročilé fázi vztahu nenarazili na informaci, kterou měl partner už dávno vědět.

Zde přichází prostor i pro témata, jako jsou zdravotní problémy, strachy, osobní zájmy apod. Například informace o tom, že jste alergik. Ta pomůže předejít trapné situaci ve chvíli, kdy pro vás zorganizoval piknik v rozkvetlé přírodě nebo vám přinesl kytici těch nejvoňavějších květů. Měl by vědět i to, jestli se striktně vyhýbáte některým druhům jídla. Když jste zapřisáhlá vegetariánka, nebude vás přece zvát do steak housu. O své osobě si zásadně nic nevymýšlejte. Jestliže máte spolu vydržet, pak by se lži zřejmě jednoho dne dozvěděl. Jestli máte problém s některými jeho projevy nebo způsobem chování, slušně, ale na rovinu mu to sdělte. Upřímnost na začátku vztahu pomůže předejít pozdějším nepříjemným překvapením.

PRAVIDLO 8 – BUĎTE SVÁ

Může to znít jako otřepaná fráze, ale měla byste se řídit především svým vlastním cítěním a intuicí. Zachovejte si svoji jedinečnost.

Proto se do vás zamiloval, a to na vás oceňuje. Vztah dvou lidí není o tom, že se z nich stanou totožné klony, ale že těmi prostory, které zůstávají mezi nimi v podobě osobnostních odlišností, proudí volný vzduch. Jinými slovy – bezhlavá přizpůsobivost vztah dvou lidí dusí. Ale pozor! Střežit si neoblomně své názory a pohled na svět také není ideální. Jestli někde platí, že je třeba nalézt zlatou střední cestu, pak je to právě ve vztahu. Postoj „taková jsem a už se nezměním“ je pro vztah jako jed. Má-li k vám mít partner, ale i lidé ve vašem okolí úctu, měla byste mít jasno především sama v sobě. Jste otevřená novým myšlenkám a názorům, v těch svých máte jasno a pokud dospějete k jejich změně, pak se tak stane po zralé úvaze.

Je nějaký styl oblékání, který se mu na vás nelíbí? Dává vám najevo, že mu imponuje jiná barva vlasů? Tou nejhorší chybou by bylo zmíněný kus šatníku zahodit a s vlasy běžet do nejbližšího salonu, jen abyste se co nejvíce příblížila jeho ideálu. I tady opět platí, že se do vás zamiloval proto, jaká jste. Můžete si o jeho pohledu promluvit, ale ve vztahu se musíte cítit dobře oba. Posloucháte každý jinou hudbu? To přece není překážka. Stanete-li se bezduchou loutkou přizpůsobující se jeho představám, nemohl by si vás vážit.

PRAVIDLO 9 – DBEJTE O SEBE

Sdílíte spolu konečně jeden byt nebo spolu alespoň pravidelně trávíte určitou část týdne? Vezměte si k srdci jednu zásadu, která je stále velmi nedoceňovaná. Nepřestávejte o sebe dbát a snažit se být pro toho druhého stále atraktivní. Tento postoj je mimo jiné také projevem vzájemné úcty. Možná se v těch vytahaných teplácích, ke kterým máte citový vztah, tričku po vašem bývalém a teplých lyžařských ponožkách cítíte skvěle. Není nutné je hned zahazovat. Určitě se pro ně naskytne příležitost, až budete doma sama.

Před partnerem volte jednoduchost, pohodlí, ale také slušivost. Není ani třeba, abyste se snažila vypadat doma jako modelka z titulní strany. Čistota a upravený zevnějšek jsou dvě klíčové zásady. Časem se do společného života začne vkrádat také určitá pohodlnost. Je velmi častým jevem, že ve spokojeném vztahu začne jeden, případně oba, postupně přibírat na váze.

Rozhodně se s tím nespokojte. Pokud jste navštěvovala několikrát v týdnu fitness centrum nebo chodila běhat, nadále v tom pokračujte. Můžete si jít zaběhat nebo zajezdit na inlajnech spolu. Pleťová maska je pak vaše soukromá záležitost a natáčky na hlavě už jsou projevem opravdu pokročilé důvěry ve vztahu.

PRAVIDLO 10 – 3 ZÁKLADNÍ KAMENY VZTAHU

Tolerance, respekt a důvěra. Tyto tři zásady jsou jako klíče, které otevírají bránu k harmonickému společnému životu. Máte odlišné představy o trávení společného volného času? Vy byste šla raději na skleničku do klidné restaurace, zatímco on potřebuje jednou za čas divokou party? Zaveďte ve vztahu umění kompromisu.

Je třeba naučit se respektovat individuální odlišnosti a umět si vyjít vstříc. Jednou se přizpůsobíte vy jemu, příště zase on vašim představám. Jestli on potřebuje k odpočinku partičku přátel, ale vy nejlíp vypnete v horké vaně obklopená jen příjemnou hudbou, řešení je nasnadě. Nemusíte přece trávit veškerý čas spolu.

Naučte se fungovat i odděleně. Ale bez následných výčitek. Žárlivé výlevy zahánějí toho druhého spolehlivě na útěk. Důvěra musí být věc absolutně vzájemná, bez ní žádný vztah prostě nemůže fungovat. Občasná nečekaná spontánnost je kořením vztahu. Rozumní jsme většinu svého života. Buďte někdy nespoutaná a bez zábran. Uvidíte, že se mu to bude líbit. Muži potřebují mít ve své partnerce i kamaráda, se kterým si užijí legraci.

Zdroj: http://www.zeny.cz/clanek/10-pravidel-jak-si-udrzet-jeho-lasku

Sice vám už nejsou a vlastně i tak trochu tušíte, že je na sebe asi nevezmete už nikdy, ale vyhodit je zkrátka nemůžete. Vždyť s nimi skoro nic není! A navíc jste na ně tehdy dřela dva týdny na letní brigádě! Ještě je užijete, třeba někdy na chatu nebo do lesa. Že na chatu nejezdíte a do lesa nosíte sportovní kalhoty? Na tom nesejde. Rifle skříň okupují dále. A kdyby se jednalo jen o ně, tak na tom až zase tak nesejde. Jenomže potom tu máme ten starý svetřík, několikery letní šaty, dva kabáty, několik párů bot, a samozřejmě staré šminky a zatvrdlé laky.

Není asi třeba ve výčtu dále pokračovat. Všem nám je už jasné, odkud vítr vane. Řeč je o hromadění věcí a nedostatku vůle kteroukoli z nich vyhodit. Se „syndromem přecpané skříně“ často doprovázeným „syndromem nemám co na sebe“ vyplývajícím z toho, že z oné záplavy věcí je aktuálně použitelných pouze několik kusů, se zřejmě už někdy
setkala každá žena – ať už na základě osobní zkušenosti, nebo prostřednictvím vyprávění kamarádek, kolegyň či partnerů těchto žen.

Hromadění věcí se však netýká pouze křehkého pohlaví a už vůbec není omezeno jenom na oblečení. Hromadit se dá kdeco kdekým. Je to tak trochu filozofie celé naší společnosti. Vydělávat, nakupovat, hromadit. Pořizovat si věci, které nepotřebujeme. Mít toho co nejvíce. Neustále nakupovat. Jenomže málokdo má potom to svědomí nakoupené věci
vyhodit. Kdesi na pozadí své duše tušíme, že naše chování možná není tak úplně morální a už vůbec ne ekonomické.

A tak situaci řešíme alespoň tím, že se tyto věci stanou neodmyslitelnou
součástí našeho života. Přece to nevyhodím Hromadíme téměř všichni. Najdou se však tací, kteří hromadí nápadně více než my ostatní.

„Mám kamaráda, který snad nikdy nic nevyhodil. A nejen to, dokonce brání ve vyhazování věcí ostatním,“ vypráví o své zkušenosti s takovýmto člověkem čtyřicetiletá Jolana. „Jeho byt vždycky vypadal jako skladiště. Obrovskou skříň na chodbě měl plnou nefungující staré elektroniky a vyřazených spotřebičů, sklep zase zaplácaný starým rozbitým nábytkem, prkny, cihlami a dalším stavebním materiálem. Když někomu z nás, jeho kamarádů, nějaká věc dosloužila, věděli jsme, kam s tím. Jindra byl vděčný za všechno – nefungující televize, utržená nabíječka na mobil, stará žehlička, rozbitá rychlovarná konvice, autem přejetý MP3 přehrávač. Jeho byt byl narvaný k prasknutí, a on i tak byl schopný s námi několik dnů nemluvit, když se dozvěděl, že jsme něco vyhodili a nedali mu vědět. Byl přesvědčený, že se všechno může někdy na něco hodit a že vyhodit cokoli by byla neskutečná škoda.“

Jindra je příkladem člověka lapeného do myšlenkové pasti, které se v menší míře nevyhneme nikdo. „Nikdy nevíš, kdy se ti to může ještě hodit“ – mantra většiny českých domácností, která v nás vzbuzuje obavy čehokoli se vzdát. Pod vlivem této úzkosti pak schováme kdejaké haraburdí, navíc s upřímným přesvědčením, že vlastně děláme správnou věc.

Ale ruku na srdce – jak často jsme po nějaké z těchto „určitě se to bude někdy hodit“ věcí sáhli? A nebylo by možné si ji v oné situaci prostě vypůjčit od souseda nebo kamaráda? To, že jsme onen čistič koberců jednou za rok vytáhli ze skříně a použili, je poměrně malá kompenzace za to, že v ní po celý rok zabírá místo a každou sobotu na nás při úklidu ze skříně vypadává a my ho tam pak horko těžko cpeme nazpět.

Vzpomínky a dárečky

Kapitolou samy o sobě jsou věci, ke kterým máme citový vztah. „To nemůžu vyhodit, to jsem si přivezla od Balatonu“, „to je lístek z našeho
prvního společného výletu vlakem“, „tuhle sponku jsem si koupila ve
Francii“, „ale vždyť tohle nádobí máme po babičce“ – to jsou argumenty,
kterým se dá čelit opravdu jen těžko.

A když přidáme stohy obrázků od dětí nakreslených v různých fázích vývoje jejich malířských dovedností, výrobky dětí z pracovních výchov ve škole a nejrůznějších kroužků, první botičky, první dětské kartáčky, první
cokoli, dovedeme si asi představit, co takové „neškodné“ sbírky udělají s naším bytem. Bylo by určitě na škodu zbavit se všech našich pout s minulostí a vzpomínek na příjemné chvíle, nicméně skladovat úplně všechno může být organizačně náročné, a navíc to ubírá skladovaným věcem a tomu, co pro nás symbolizují, na síle. Určitě má větší hodnotu jeden obrázek uchovaný z dětství, než když vám jich rodiče předají několik krabic.

A co potom takové dárky? Je možné vyhodit něco, co jsme dostali k narozeninám, k svátku, k Vánocům, nebo dokonce k výročí? Jak bychom se potom cítili? A co kdyby to dotyčný dárce zjistil? Když si představíte, že je vám 30 let a k narozeninám, k svátku a k Vánocům jste dostali byť jen jednu jedinou věc od jednoho člověka, jsme už na devadesáti kusech. Ještě stále trváte na tom, že je nezbytné všechno napořád skladovat?

Co se v dětství naučíš

Jsou lidé, kteří se věcí vzdávají snadněji, zatímco pro jiné inventura v domácnosti představuje krvavou bitvu se svým svědomím a vzpomínkami.

Důvodů pro tyto individuální rozdíly může být mnoho. Někteří z nás si hromadící návyky přinášejí z primární rodiny. Co se v mládí naučíš, později jako když najdeš. Toto pořekadlo (mimochodem tak trochu navádějící k hromadění již samo o sobě) dobře vystihuje počínání nemála z nás. Že si vybavujete maminku ukládající nové nádobí ještě nevybalené v krabici do horních pater skříně? A babičku skladující po desetiletí nepoužité ručníky pro vnoučata? Nebo tetičku, která uchovává staré oblečení, protože za ně „ještě někdo, až bude mít malé děti, bude určitě vděčný“? Potom se nemůžete divit, že i vy máte tendenci ničeho se jen tak nevzdát. Jedná se o určitý vzorec chování, který v primární rodině okoukáme, přijmeme za svůj a později už jenom automaticky opakujeme v rodině svojí. Pokud vám tento vzorec vyhovuje, není důvod ho vzdávat nebo ho jakkoli měnit.

Může se ale stát, že s tímto generačním „věnem“ tak trochu narážíte
a ukazuje se, že je ve vašem životě a ve vašich podmínkách poněkud nefunkční. „Že je potřeba svoje chování změnit, jsem si uvědomila až po letech hádání se s manželem,“ svěřuje se třicetiletá Iveta. „Byla jsem z domu zvyklá, že se nikdy nic nevyhazuje, že by to bylo plýtvání věcmi, že je potřeba všeho si vážit. Takže jsem automaticky všechno schovávala, ať už to byl třeba rozbitý mobil, staré kompoty, oblečení, které už nenosíme, nebo nepoužitelné dárky. Manžela to vždycky hodně rozčilovalo. Bydleli jsme v malém panelákovém bytě a nebylo kam všechny ty věci dávat. Vždycky když potajmu něco vyhodil, byla jsem na něj naštvaná a třeba se s ním i několik dnů nebavila. Doslova mě to sžíralo. Až po mnoha letech jsem se začala zajímat, jak to mají jinde – jak to třeba dělají moje kamarádky nebo kolegyně z práce, a zjistila
jsem, že jsem v tomto ohledu opravdu přehnaně úzkostná.“

Důležitá je prevence

Vyhazovat věci, které jsme pořídili, není určitě nic snadného. Nejlepší
cestou, jak se tomu vyhnout, je prevence. Nakupovat méně, vždy pečlivě
zvažovat, zda dotyčnou věc opravdu potřebuji a upotřebím. Nenosit domů
zbytečnosti, které nepotřebuji.

Pokud už se stalo a máte pocit, že žijete v zajetí zbytečných předmětů,
vřele doporučuji udělat si jarní inventuru. K životu potřebujeme mnohem
méně, než si myslíme. Možná jste zažili situaci, kdy jste se stěhovali, zabalili všechen svůj majetek do krabic a potom se několik měsíců některých krabic ani nedotkli. Člověk najednou zjistí, že mnoho věcí vlastně ani nepotřebuje a že ho vybalování krabic, kde jsou ukryté, jen obtěžuje. V tomto okamžiku můžeme zjistit, kolik věcí ve skutečnosti nepotřebujeme a vláčíme s sebou životem jen tak ze setrvačnosti.

Podobně i na cestách vystačíme několik týdnů s kufrem oblečení a nic moc nám ani nechybí. Troufnu si tvrdit, že i vy toho nejspíš máte doma více, než je vám příjemné. Zbavovat se starých věcí přináší pocit svobody a umožňuje posunout se dál. Přitom není nutné věc definitivně vyhazovat – vždycky je možné ji někomu darovat, prodat přes inzerát nebo třeba věnovat na charitu. Dobrý skutek tím neuděláte jen pro druhé, ale především pro sebe.

Zdroj: http://www.zeny.cz/clanek/nekdy-by-se-mi-to-mohlo-hodit-aneb-mantry-vecneho-hromadilce

Hmyz

Zřejmě tím nejčastějším, nejotravnějším a nejnepříjemnějším, s čím se můžete během letního sexu setkat, je obtěžování hmyzem. Ten je doslova všudypřítomný, a to i v betonem vylitých městských zástavbách. O to horší je to na louce, v lese či u rybníka. Navíc během milostných výkonů se zadýcháte, zahřejete a zpotíte, což jen přivábí více a více hmyzu.

Pokud si odnesete jen komáří štípnutí, pak můžete mluvit o štěstí. V horším případě se potkáte s nepříjemným a bolestivým kousancem ováda nebo bodnutím včely či vosy. Pokud máte navíc na štípance alergii, pak se můžete dostat do velikých problémů, za něž sex na mezi nestojí.

Nemusí jít zrovna o život, aby i neškodný hmyz působil velice otravně, a jeho odhánění velice rychle zkazí milostnou atmosféru. Představte si, jak v nejlepším váš partner začne máchat kolem sebe rukama, nebo se plácat po zádech, aby zabil něco, co mu aktuálně skutečně pije krev.

Trávy, byliny a další kvítka

Další nástrahou letního sexu bývají v mnoha případech na první pohled nevinné rostliny. Ty totiž milostné hrátky dokáží velice zkomplikovat. V prvé řadě alergickou reakcí jednoho či obou z páru. Kdo má alergii na pyl, nechť si dává pozor na dovádění v přírodě během sezóny toho či onoho alergenu.

Jinou nepříjemností, kterou mohou rostliny způsobit, je požahání či pobodání. Vyválet se někde v kopřivách nebo bodláčí, to uvítají snad jen jedinci orientující se na sado-maso hrátky. Vyplatí se tak před samotným aktem důkladně prohlédnout terén a vybrat vhodné podloží, abyste pak nezažili, jaké to je mít osinu v zadku.

Sluníčko a teplíčko, to může být peklíčko

Přestože vyšší teploty, sucho a slunečno vybízí k letnímu dovádění, tyto faktory mohou způsobit milujícímu se páru nemalé nepříjemnosti. Ostré a silné slunce kolem poledne totiž vůbec není vhodné na milostnou aktivitu. Riziko spálení je zejména na počátku léta nemalé.

Ovšem i opálení jedinci mohou přijít k újmě. Pokud neprožili léto na nudistické pláži, hrozí jím popálení sněhově bílého zadku, v případě dam také poprsí. Je tedy třeba se preventivně mazat ochrannými krémy, ale kdo by na takové věci ve víru vášně myslel?

Vysoké teploty v kombinaci s tělesnou námahou, kterou při sexu nutně vyvinete (nebo alespoň se předpokládá, že vyvinete), pak mají na svědomí přehřívání organismu až dokonce úpal. Jakkoli vypadají scény pornografických snímků odehrávající se v sauně lákavě, při skutečně velkém teple můžete při milování klidně omdlít nebo se pozvracet.

Alkohol, nezávaznost a zklamání

Největší nástrahou letních lásek a letního sexu je pochopitelně to, že lidé v tomto období mají mnohem větší tendenci k nezávaznému laškování, promiskuitě a jednání v alkoholovém či jiném opojení. Léto, prázdniny a dovolená jsou prostě specifický čas. Čas uvolněných mravů, experimentů a nezávaznosti.

Na nějakém večírku, hudebním festivalu nebo venkovské zábavě snadno podlehnete pokušení a vyspíte se s někým, koho ani pořádně neznáte. Kvůli tomu mnozí lidé pocítí druhý den morální kocovinu, zklamání z toho, že o ně jejich partner z minulé noci (nyní střízlivý) nemá zájem, nebo je začne hryzat svědomí, že někoho podvedli.

Riziko nemocí

S nezávazným sexem, letními flirty, uvolněností mravů a hladinou alkoholu samozřejmě stoupá pravděpodobnost, že se při nějakých horkých hrátkách doslova opaříte nějakou nepříjemnou pohlavní chorobou. Riziko samozřejmě stoupá, pokud dojde na sex v cizích destinacích s cizí osobou.

Je to jak v té anekdotě, kdy si tři kamarádi vyprávějí, co si přivezli z dovolené. Jeden z Egypta vodní dýmku, druhý z Turecka zlatý řetízek a třetí z Thajska kapavku. Alespoň minimální držení se při zemi z hlediska ochrany zdraví je tak u letního sexu skutečně na místě.

Zdroj: http://www.zeny.cz/clanek/nastrahy-letniho-sexu

PRAVIDLO 1 – ZAMĚSTNEJTE JEHO FANTAZII

V některých věcech si prostě příroda vždy prosadí svou. Touha lovit a dobývat je pevně vrytá do genů každého muže kdekoli na světě. Oni si potřebují vše těžce vydobýt. Probuďte proto jeho zvědavost a touhu objevovat. Pokud jde o oblečení, na první schůzce rozhodně vsaďte na jemnou hru náznaků a pořádně zaměstnejte jeho fantazii. Na minisukně končící pár milimetrů pod půlkami a vypasovaná trička s odhalujícím výstřihem rovnou zapomeňte.

Jakoby náhodou rozepnutý knoflík svetříku nebo vykukující ramínko spodního prádla jsou přesně tou strategií, která na ně platí. Nevíte jak na to? Často stačí maličkost, abyste se dostala na správnou cestu. Objevte kouzlo roláku bez rukávů. Tento důmyslný kousek vašeho šatníku mu umožní obdivovat vaše nahé paže, ale zahalení až ke krku vybičuje jeho představivost. Nehledě na to, že ten kousek oblečení krásně tvaruje postavu. Zaháčkovat muže do delšího vztahu znamená odradit lovce trofejí. Místo ve vztahu má jen ten, kdo se chce dostat dál než jen do vaší ložnice.

PRAVIDLO 2 – ZÁHADNÁ, NEDOBYTNÁ KRÁSKA

Na prvních schůzkách detaily ze svého života spíše šetřete. Méně mluvte a více naslouchejte. I když je to někdy velmi těžké, zkuste si ze začátku udržovat jistý odstup (i kdybyste se na něj nejradši vrhla hned a tam). Umožněte mu jen letmé dotyky. Svádějte gesty, pohledy i stylem účesu. Rozvolněný uzel, ze kterého vám tu a tam vypadne pramínek vlasů a vy si s ním ledabyle začnete pohrávat, je perfektní způsob, jak rozproudit jeho fantazii. Pozor na délku pohledu. I dlouhý pohled má svůj časový limit. Cítíte, že se vám hrne krev do tváří? Na chvilku sklopte oči a jakmile se po pár vteřinách zklidníte, zvedněte opět hlavu a věnujte mu přímý pohled rovnou do jeho nitra. Tomu stěží odolá.

PRAVIDLO 3 – BUĎTE PRO NĚJ NEDOSAŽITELNÁ

Buďte neustále o krok napřed. Mějte situaci pod kontrolou. To znamená, že se nebudete projevovat jako zamilovaná patnáctka. Zbožné pohledy a hltání každého jím vysloveného slova mu dají najevo vaši odevzdanost, a on tak získá vše bez boje. Nedovolte, aby si byl vaším zájmem jistý hned od začátku. Rozhovor veďte klidně a bez zbytečně nadsazených emocí. Dobře zvažte, co mu chcete o své osobě sdělit.

Nevysypte na něj veškeré podrobnosti o své rodině. Pokud jde o plánování dalších schůzek, odolejte a zkuste i zde tak trochu mlžit. Rozhodně nevykřikujte, že se s ním sejdete kdykoli a kdekoli ještě dříve, než dokončí otázku. Řekněte, že si projdete diář a dáte mu vědět. Bude jako na trní, a to je přesně to, co potřebujete. Zkuste také nereagovat bleskově na jeho SMS a nezvedat telefon ve chvíli, kdy se rozsvítí displej s jeho jménem. Jestli jste si opravdu jistá tím, že o vás bojuje, klidně na jeho návrh termínu další schůzky namítněte, že už tam něco důležitého máte. Jestli mu o vás jde, počká jakkoli dlouho. Vy přitom ukážete, že máte svůj život, který se najednou nerozsype, protože do něj vstoupil on.

PRAVIDLO 4 – VNÍMAVÁ POSLUCHAČKA

Oduševnělá, sebevědomá žena nevede na prvních schůzkách nepřetržitý monolog, jehož ústředním tématem je ona sama. On by byl nakonec nejspíš znuděný a dost pravděpodobně byste ho od dalšího rande odradila. Není nutné, abyste na všechno hned měla odpověď. Nepřerušujte ho, neskákejte mu do řeči a dejte najevo, že vás opravdu zajímá, co vám říká. Muže nezaujmete dokazováním toho, že jste zbaštila všechnu moudrost světa.

Nesnažte se být zajímavá za každou cenu. Jestli to má být skutečný vztah, nechte mu prostor pro přemýšlení o vás. Fotky vaší rodiny, bratranců, sestřenic, kamarádek, psů a papoušků nechte klidně v krabici ve skříni. Pokud budete start tohoto vztahu mít ve vlastní režii, bude na ně ještě času dost. Nezapomeňte, že fotka vašeho bývalého již nemá v peněžence co dělat. Nemějte obavy vyjadřovat svůj názor na věc i ve chvíli, kdy jeho vidění světa se od vašeho trochu liší. Jste přece jedinečná osobnost a chcete, aby to on poznal. Vyjadřujte se jasně, mnohosmyslné náznaky si nechte pro kamarádky. Nemoci, diety a móda nebudou tím nejlepším tématem prvních schůzek.

PRAVIDLO 5 – ŽÁDNÝ SPĚCH

Partnerský vztah není bezhlavý úprk k cíli. Je to běh na dlouhou trať. Vydrží pouze ti nejvytrvalejší. Zdržte se při první návštěvě jeho bytu komentářů na téma pořádek. Ne aby vás napadlo mu tam začít organizovat, plánovat nebo snad dokonce žehlit. Nebyl by nejšťastnější nápad si k němu hned po první společné noci přinést kartáček na zuby, hygienické potřeby, nezbytné plyšáky a záclony do oken. Jediný efekt, který by to mělo, by byl jeho rychlý útěk kamkoli, hlavně od vás. Plány společné dovolené a počtu dětí mají také svůj čas.

Jednou z nejčastěji řešených otázek na první schůzce je, kdy by se mělo odehrát první milování. Zde se nedá obecně doporučovat. Muži fungují převážně pudově, takže jestli z vás bude mít vibrace netrpělivosti po celém těle, je jasné, že bude chtít co nejdříve.

Když už si ale dáváte práci s plánováním nějaké strategie, zkuste své i jeho touze na první schůzce odolat. Pokud jste již překročili hranici letmých dotyků a došlo na vášnivé líbání a bližší tělesný kontakt, pokuste se včas zabrzdit. Vymluvte se, že vás ráno čeká prezentace důležitého projektu nebo časně začínající porada.

Pokud se vášni nedalo odolat a nakonec jste se milovali v jeho bytě, překonejte se a zbytek noci odjeďte strávit k sobě. Jeho touha a zvědavost by teď měly být ještě nažhavenější, proto je dobré svou pozici svůdnice ještě chvíli udržet.

PRAVIDLO 6 – KOUZLO PŘIROZENOSTI

Ve všech ohledech platí, že méně je někdy více. Řeč je o make-upu, oblečení, chování i vyjadřování. Někdy se tolik snažíte zanechat trvalý dojem, že se nakonec veškerá snaha obrátí proti vám. Muži nemají rádi afektované projevy. Buďte pohodová a usměvavá, ale ne vysmátá. Zamyšlená, ale ne tragická. Žádné výbuchy emocí. Není třeba zdůrazňovat, že určitá kultivovanost projevu vypovídá o vaší osobě jako celku. Hysterky zajímají možná tak maximálně Italy. Výrazy „miluju“, „nenávidím“, „super“ si vymažte ze slovníku. I tak se vám může stát, že vypustíte z úst něco, co jste vůbec nechtěla, prostě že dojde k trapnému momentu.

Znáte to, v takovou chvíli, jako by se zastavil čas. Najednou je i vteřina jako věčnost a člověk se chce vytratit někam hluboko pod zemský povrch. To se ale sebevědomé ženě stát nemůže. Ta totiž umí s grácií vybruslit z každé situace. Dlouho nepřemýšlejte, prostě celou situaci odlehčete s humorem sobě vlastním. Smysl pro humor je jednou z nejdůležitějších vlastností, kterou muži na ženách opravdu oceňují. Pokud se umíte zasmát sama sobě, vytvoříte si v jeho očích nezaměnitelné kouzlo osobnosti, které působí jako magnet.

PRAVIDLO 7 – UPŘÍMNOST NADE VŠE

Každá další schůzka je postupně uvolněnější. Odpadají obavy o to, jaký obrázek o sobě vytvoříte, a začnete jeden druhého poznávat z více stran. Maska prvního dojmu se vytrácí a vy začínáte objevovat člověka, který se skrývá za ní. Situace sama většinou navozuje momenty, kdy jeden druhému začínáte sdělovat bližší informace o sobě. Pomalu přichází bod, od kterého byste si měli říci vše, co považujete za nutné tomu druhému sdělit, abyste pak někde v pokročilé fázi vztahu nenarazili na informaci, kterou měl partner už dávno vědět.

Zde přichází prostor i pro témata, jako jsou zdravotní problémy, strachy, osobní zájmy apod. Například informace o tom, že jste alergik. Ta pomůže předejít trapné situaci ve chvíli, kdy pro vás zorganizoval piknik v rozkvetlé přírodě nebo vám přinesl kytici těch nejvoňavějších květů. Měl by vědět i to, jestli se striktně vyhýbáte některým druhům jídla. Když jste zapřisáhlá vegetariánka, nebude vás přece zvát do steak housu. O své osobě si zásadně nic nevymýšlejte. Jestliže máte spolu vydržet, pak by se lži zřejmě jednoho dne dozvěděl. Jestli máte problém s některými jeho projevy nebo způsobem chování, slušně, ale na rovinu mu to sdělte. Upřímnost na začátku vztahu pomůže předejít pozdějším nepříjemným překvapením.

PRAVIDLO 8 – BUĎTE SVÁ

Může to znít jako otřepaná fráze, ale měla byste se řídit především svým vlastním cítěním a intuicí. Zachovejte si svoji jedinečnost.

Proto se do vás zamiloval, a to na vás oceňuje. Vztah dvou lidí není o tom, že se z nich stanou totožné klony, ale že těmi prostory, které zůstávají mezi nimi v podobě osobnostních odlišností, proudí volný vzduch. Jinými slovy – bezhlavá přizpůsobivost vztah dvou lidí dusí. Ale pozor! Střežit si neoblomně své názory a pohled na svět také není ideální. Jestli někde platí, že je třeba nalézt zlatou střední cestu, pak je to právě ve vztahu. Postoj „taková jsem a už se nezměním“ je pro vztah jako jed. Má-li k vám mít partner, ale i lidé ve vašem okolí úctu, měla byste mít jasno především sama v sobě. Jste otevřená novým myšlenkám a názorům, v těch svých máte jasno a pokud dospějete k jejich změně, pak se tak stane po zralé úvaze.

Je nějaký styl oblékání, který se mu na vás nelíbí? Dává vám najevo, že mu imponuje jiná barva vlasů? Tou nejhorší chybou by bylo zmíněný kus šatníku zahodit a s vlasy běžet do nejbližšího salonu, jen abyste se co nejvíce příblížila jeho ideálu. I tady opět platí, že se do vás zamiloval proto, jaká jste. Můžete si o jeho pohledu promluvit, ale ve vztahu se musíte cítit dobře oba. Posloucháte každý jinou hudbu? To přece není překážka. Stanete-li se bezduchou loutkou přizpůsobující se jeho představám, nemohl by si vás vážit.

PRAVIDLO 9 – DBEJTE O SEBE

Sdílíte spolu konečně jeden byt nebo spolu alespoň pravidelně trávíte určitou část týdne? Vezměte si k srdci jednu zásadu, která je stále velmi nedoceňovaná. Nepřestávejte o sebe dbát a snažit se být pro toho druhého stále atraktivní. Tento postoj je mimo jiné také projevem vzájemné úcty. Možná se v těch vytahaných teplácích, ke kterým máte citový vztah, tričku po vašem bývalém a teplých lyžařských ponožkách cítíte skvěle. Není nutné je hned zahazovat. Určitě se pro ně naskytne příležitost, až budete doma sama.

Před partnerem volte jednoduchost, pohodlí, ale také slušivost. Není ani třeba, abyste se snažila vypadat doma jako modelka z titulní strany. Čistota a upravený zevnějšek jsou dvě klíčové zásady. Časem se do společného života začne vkrádat také určitá pohodlnost. Je velmi častým jevem, že ve spokojeném vztahu začne jeden, případně oba, postupně přibírat na váze.

Rozhodně se s tím nespokojte. Pokud jste navštěvovala několikrát v týdnu fitness centrum nebo chodila běhat, nadále v tom pokračujte. Můžete si jít zaběhat nebo zajezdit na inlajnech spolu. Pleťová maska je pak vaše soukromá záležitost a natáčky na hlavě už jsou projevem opravdu pokročilé důvěry ve vztahu.

PRAVIDLO 10 – 3 ZÁKLADNÍ KAMENY VZTAHU

Tolerance, respekt a důvěra. Tyto tři zásady jsou jako klíče, které otevírají bránu k harmonickému společnému životu. Máte odlišné představy o trávení společného volného času? Vy byste šla raději na skleničku do klidné restaurace, zatímco on potřebuje jednou za čas divokou party? Zaveďte ve vztahu umění kompromisu.

Je třeba naučit se respektovat individuální odlišnosti a umět si vyjít vstříc. Jednou se přizpůsobíte vy jemu, příště zase on vašim představám. Jestli on potřebuje k odpočinku partičku přátel, ale vy nejlíp vypnete v horké vaně obklopená jen příjemnou hudbou, řešení je nasnadě. Nemusíte přece trávit veškerý čas spolu.

Naučte se fungovat i odděleně. Ale bez následných výčitek. Žárlivé výlevy zahánějí toho druhého spolehlivě na útěk. Důvěra musí být věc absolutně vzájemná, bez ní žádný vztah prostě nemůže fungovat. Občasná nečekaná spontánnost je kořením vztahu. Rozumní jsme většinu svého života. Buďte někdy nespoutaná a bez zábran. Uvidíte, že se mu to bude líbit. Muži potřebují mít ve své partnerce i kamaráda, se kterým si užijí legraci.

Zdroj: http://www.zeny.cz/clanek/10-pravidel-jak-si-udrzet-jeho-lasku

Petra Havlíčka, výživového poradce
Lenku Černou, life koučku
Zuzanu Bičíkovou, fitness trenérku
Petru Lamschovou, šéfredaktorku časopisu Dieta

Také na vás čeká prodej knih z edice časopisu Dieta, nabídka předplatného,estetické poradenství, ochutnávky, cvičení a mnoho dalšího.

Dieta tour, nejlepší pojízdná dietní poradna:

28.5. Plzeň, Olympia Plzeň
29.5. Karlovy Vary, OC Varyáda
30.5. Brno, Olympia Center Brno
31.5. Olomouc, OC CITY
1.6. Ostrava, Avion Shopping Park
2.6. Hradec Králové, Eurocenter
3.6. Praha, Arkády Pankrác

Těšíme se na vás vždy od 9-12 a 13 – 18 hodin.

Zdroj: http://www.zeny.cz/clanek/dieta-tour-nejlepsi-pojizdna-dietni-poradna

Sice vám už nejsou a vlastně i tak trochu tušíte, že je na sebe asi nevezmete už nikdy, ale vyhodit je zkrátka nemůžete. Vždyť s nimi skoro nic není! A navíc jste na ně tehdy dřela dva týdny na letní brigádě! Ještě je užijete, třeba někdy na chatu nebo do lesa. Že na chatu nejezdíte a do lesa nosíte sportovní kalhoty? Na tom nesejde. Rifle skříň okupují dále. A kdyby se jednalo jen o ně, tak na tom až zase tak nesejde. Jenomže potom tu máme ten starý svetřík, několikery letní šaty, dva kabáty, několik párů bot, a samozřejmě staré šminky a zatvrdlé laky.

Není asi třeba ve výčtu dále pokračovat. Všem nám je už jasné, odkud vítr vane. Řeč je o hromadění věcí a nedostatku vůle kteroukoli z nich vyhodit. Se „syndromem přecpané skříně“ často doprovázeným „syndromem nemám co na sebe“ vyplývajícím z toho, že z oné záplavy věcí je aktuálně použitelných pouze několik kusů, se zřejmě už někdy
setkala každá žena – ať už na základě osobní zkušenosti, nebo prostřednictvím vyprávění kamarádek, kolegyň či partnerů těchto žen.

Hromadění věcí se však netýká pouze křehkého pohlaví a už vůbec není omezeno jenom na oblečení. Hromadit se dá kdeco kdekým. Je to tak trochu filozofie celé naší společnosti. Vydělávat, nakupovat, hromadit. Pořizovat si věci, které nepotřebujeme. Mít toho co nejvíce. Neustále nakupovat. Jenomže málokdo má potom to svědomí nakoupené věci
vyhodit. Kdesi na pozadí své duše tušíme, že naše chování možná není tak úplně morální a už vůbec ne ekonomické.

A tak situaci řešíme alespoň tím, že se tyto věci stanou neodmyslitelnou
součástí našeho života. Přece to nevyhodím Hromadíme téměř všichni. Najdou se však tací, kteří hromadí nápadně více než my ostatní.

„Mám kamaráda, který snad nikdy nic nevyhodil. A nejen to, dokonce brání ve vyhazování věcí ostatním,“ vypráví o své zkušenosti s takovýmto člověkem čtyřicetiletá Jolana. „Jeho byt vždycky vypadal jako skladiště. Obrovskou skříň na chodbě měl plnou nefungující staré elektroniky a vyřazených spotřebičů, sklep zase zaplácaný starým rozbitým nábytkem, prkny, cihlami a dalším stavebním materiálem. Když někomu z nás, jeho kamarádů, nějaká věc dosloužila, věděli jsme, kam s tím. Jindra byl vděčný za všechno – nefungující televize, utržená nabíječka na mobil, stará žehlička, rozbitá rychlovarná konvice, autem přejetý MP3 přehrávač. Jeho byt byl narvaný k prasknutí, a on i tak byl schopný s námi několik dnů nemluvit, když se dozvěděl, že jsme něco vyhodili a nedali mu vědět. Byl přesvědčený, že se všechno může někdy na něco hodit a že vyhodit cokoli by byla neskutečná škoda.“

Jindra je příkladem člověka lapeného do myšlenkové pasti, které se v menší míře nevyhneme nikdo. „Nikdy nevíš, kdy se ti to může ještě hodit“ – mantra většiny českých domácností, která v nás vzbuzuje obavy čehokoli se vzdát. Pod vlivem této úzkosti pak schováme kdejaké haraburdí, navíc s upřímným přesvědčením, že vlastně děláme správnou věc.

Ale ruku na srdce – jak často jsme po nějaké z těchto „určitě se to bude někdy hodit“ věcí sáhli? A nebylo by možné si ji v oné situaci prostě vypůjčit od souseda nebo kamaráda? To, že jsme onen čistič koberců jednou za rok vytáhli ze skříně a použili, je poměrně malá kompenzace za to, že v ní po celý rok zabírá místo a každou sobotu na nás při úklidu ze skříně vypadává a my ho tam pak horko těžko cpeme nazpět.

Vzpomínky a dárečky

Kapitolou samy o sobě jsou věci, ke kterým máme citový vztah. „To nemůžu vyhodit, to jsem si přivezla od Balatonu“, „to je lístek z našeho
prvního společného výletu vlakem“, „tuhle sponku jsem si koupila ve
Francii“, „ale vždyť tohle nádobí máme po babičce“ – to jsou argumenty,
kterým se dá čelit opravdu jen těžko.

A když přidáme stohy obrázků od dětí nakreslených v různých fázích vývoje jejich malířských dovedností, výrobky dětí z pracovních výchov ve škole a nejrůznějších kroužků, první botičky, první dětské kartáčky, první
cokoli, dovedeme si asi představit, co takové „neškodné“ sbírky udělají s naším bytem. Bylo by určitě na škodu zbavit se všech našich pout s minulostí a vzpomínek na příjemné chvíle, nicméně skladovat úplně všechno může být organizačně náročné, a navíc to ubírá skladovaným věcem a tomu, co pro nás symbolizují, na síle. Určitě má větší hodnotu jeden obrázek uchovaný z dětství, než když vám jich rodiče předají několik krabic.

A co potom takové dárky? Je možné vyhodit něco, co jsme dostali k narozeninám, k svátku, k Vánocům, nebo dokonce k výročí? Jak bychom se potom cítili? A co kdyby to dotyčný dárce zjistil? Když si představíte, že je vám 30 let a k narozeninám, k svátku a k Vánocům jste dostali byť jen jednu jedinou věc od jednoho člověka, jsme už na devadesáti kusech. Ještě stále trváte na tom, že je nezbytné všechno napořád skladovat?

Co se v dětství naučíš

Jsou lidé, kteří se věcí vzdávají snadněji, zatímco pro jiné inventura v domácnosti představuje krvavou bitvu se svým svědomím a vzpomínkami.

Důvodů pro tyto individuální rozdíly může být mnoho. Někteří z nás si hromadící návyky přinášejí z primární rodiny. Co se v mládí naučíš, později jako když najdeš. Toto pořekadlo (mimochodem tak trochu navádějící k hromadění již samo o sobě) dobře vystihuje počínání nemála z nás. Že si vybavujete maminku ukládající nové nádobí ještě nevybalené v krabici do horních pater skříně? A babičku skladující po desetiletí nepoužité ručníky pro vnoučata? Nebo tetičku, která uchovává staré oblečení, protože za ně „ještě někdo, až bude mít malé děti, bude určitě vděčný“? Potom se nemůžete divit, že i vy máte tendenci ničeho se jen tak nevzdát. Jedná se o určitý vzorec chování, který v primární rodině okoukáme, přijmeme za svůj a později už jenom automaticky opakujeme v rodině svojí. Pokud vám tento vzorec vyhovuje, není důvod ho vzdávat nebo ho jakkoli měnit.

Může se ale stát, že s tímto generačním „věnem“ tak trochu narážíte
a ukazuje se, že je ve vašem životě a ve vašich podmínkách poněkud nefunkční. „Že je potřeba svoje chování změnit, jsem si uvědomila až po letech hádání se s manželem,“ svěřuje se třicetiletá Iveta. „Byla jsem z domu zvyklá, že se nikdy nic nevyhazuje, že by to bylo plýtvání věcmi, že je potřeba všeho si vážit. Takže jsem automaticky všechno schovávala, ať už to byl třeba rozbitý mobil, staré kompoty, oblečení, které už nenosíme, nebo nepoužitelné dárky. Manžela to vždycky hodně rozčilovalo. Bydleli jsme v malém panelákovém bytě a nebylo kam všechny ty věci dávat. Vždycky když potajmu něco vyhodil, byla jsem na něj naštvaná a třeba se s ním i několik dnů nebavila. Doslova mě to sžíralo. Až po mnoha letech jsem se začala zajímat, jak to mají jinde – jak to třeba dělají moje kamarádky nebo kolegyně z práce, a zjistila
jsem, že jsem v tomto ohledu opravdu přehnaně úzkostná.“

Důležitá je prevence

Vyhazovat věci, které jsme pořídili, není určitě nic snadného. Nejlepší
cestou, jak se tomu vyhnout, je prevence. Nakupovat méně, vždy pečlivě
zvažovat, zda dotyčnou věc opravdu potřebuji a upotřebím. Nenosit domů
zbytečnosti, které nepotřebuji.

Pokud už se stalo a máte pocit, že žijete v zajetí zbytečných předmětů,
vřele doporučuji udělat si jarní inventuru. K životu potřebujeme mnohem
méně, než si myslíme. Možná jste zažili situaci, kdy jste se stěhovali, zabalili všechen svůj majetek do krabic a potom se několik měsíců některých krabic ani nedotkli. Člověk najednou zjistí, že mnoho věcí vlastně ani nepotřebuje a že ho vybalování krabic, kde jsou ukryté, jen obtěžuje. V tomto okamžiku můžeme zjistit, kolik věcí ve skutečnosti nepotřebujeme a vláčíme s sebou životem jen tak ze setrvačnosti.

Podobně i na cestách vystačíme několik týdnů s kufrem oblečení a nic moc nám ani nechybí. Troufnu si tvrdit, že i vy toho nejspíš máte doma více, než je vám příjemné. Zbavovat se starých věcí přináší pocit svobody a umožňuje posunout se dál. Přitom není nutné věc definitivně vyhazovat – vždycky je možné ji někomu darovat, prodat přes inzerát nebo třeba věnovat na charitu. Dobrý skutek tím neuděláte jen pro druhé, ale především pro sebe.

Zdroj: http://www.zeny.cz/clanek/nekdy-by-se-mi-to-mohlo-hodit-aneb-mantry-vecneho-hromadilce

Kolekce plavek renomovaných značek jsou ve znamení jednoduchých, ale i pestrých barev, květinek, proužků či jiných obrazců, optimálním řešením jsou také jednobarevné plavky s okrasnými motivy.

Pět trendů, a každý je jiný

Plážové kolekce jsou rozděleny do několika kategorií. V první řadě jsou to plavky s páskovými, běžnými a opakovanými vzory. Pokud si místo toho přejete zvýraznit opálené tělo, měli byste zkusit etnické modely obohacené o orientální tečkované vzory.

Pro ženy, které chtějí vypadat elegantně a sofistikovaně nabízí italští návrháři výjimečnou kolekci včetně několika svatebních plavek a nádherně vyzdobených vrchních dílů vhodných na plážové a bazénové párty obsahující bižuterii, která je vložena do čistě bílé a zlaté textilie.

Moře písku, přírodní barvy a oslnivé neony

Letní plážové kolekce plavek jsou odrazem pařížského veletrhu módy Interfiliere, který určuje kudy se módní směr bude ubírat. Letos je opravdu z čeho vybírat. Například Calzedonia Beach osloví každou ženu. Rozmanitá škála barev od světlých svěžích tónů s vysokým leskem, například máta a citron, až po žhavé odstíny bordó a terakoty, ale i černá a bílá klasika nebo jednobarevné vzory.

Romantic Marine – moře, věčná inspirace tvůrců, je tentokrát interpretováno velmi ženským způsobem. Nepřehlédnutelné jsou třeba bikiny kombinující bílou a azurovou, potištěný kašmír a kepr. Nechybí detailní zdobení z krajky, výšivek a lurexu. Natural Metamorphosis – potisk plavek evokuje okouzlující scenérie jako např. mořské dno, kameny, kůru stromů… opravdový dotek přírody.

Součástí dámské kolekce je také zcela nový design podprsenky, tzv. „bandeau bra“, vyztužený pruh s mašličkovým vázáním na přední straně nebo tenkými šňůrkami za krk, který je romantický a zároveň praktický.
Tribal Chic – rafinované a velmi elegantní kolekci dominuje safari styl a zvířecí potisky. Modely ušité z lesklé, duhové látky se skvěle hodí na denní nošení i posezení u sklenky při západu slunce.

Luxory Black – stále šik a postavě lichotící černé jednodílné plavky a bikiny, ozdobené decentními šperky geometrických tvarů, stužkami, flitry, pásky, cvočky, doplňky z tylu a skla. Saint Tropez hlásí návrat rozverného stylu s nestárnoucí červenou a bílou. Pruhovaný kepr, velké puntíky a potisky na plavkách neobvyklých a odvážných střihů.

Absolutní novinkou letního plážového outfitu jsou Out Of The Water – pohodlná, sexy, stylová prodloužená trika s lurexovou ozdobou na černém podkladu, krátké sukně a tílka ve velmi aktuálních neonových barvách.

Zdroj: http://www.zeny.cz/clanek/plavky-letosni-hity